neděle 27. ledna 2013

Trošinku kyselý eknůcht, velký žam a znácolstnělý brunk a hlavně pampeliška trysková!

V pojednání „O půvabu a důstojnosti“ rozlišuje Schiller „architektonickou“ krásu lidské postavy, která je dána přírodou, a krásu lidské postavy, která je „řízena lidskou svobodou“. Architektonická krása se projevuje v poměru jednotlivých složek lidské postavy, v plynulých tělesných obrysech, náležitém vzrůstu a podobně. Za tyto přednosti vděčíme přírodě. Architektonická krása je vnímána ve smyslovém světě, je to krása přináležející samotnému objektu. Přesto považuje Schiller architektonickou krásu za „občanku dvou světů“, světa smyslového a světa rozumového, protože subjekt posuzující architektonickou krásu spojuje tuto krásu s lidským duchem. Architektonická krása lidské postavy se posuzujícímu subjektu jeví jako vyjádření lidského rozumu. Tato krása tedy dokáže propojovat smyslovou skutečnost a skutečnost inteligibilní, „materiálno“ v ní „získává úctu rozumu“ a „racionálno náklonnost smyslů“. Naproti tomu krása řízená svobodou se nerealizuje v samotných nutných, tedy rozumem řízených tělesných pohybech, ale v pohybech mimovolně doprovázejících „morální pocity či morální smýšlení“. Tuto oblast, oblast morálního cítění považuje Schiller za vlastní oblast lidské svobody, oblast nezávislou na racionální nutnosti a smyslových potřebách. O této kráse řízené svobodou hovoří Schiller jako o půvabu. Schiller předpokládá, že samotnou realizací půvabu jsou „sympatetické pohyby“, tedy pohyby mimovolně doprovázející morální stav cítění mysli a jednání mysli, kterým se morální stav jejího cítění realizuje. Půvab však musíme zásadně odlišovat od pohybů pudových, založených na pudové přirozenosti a smyslovém cítění. Půvab je tedy sice – obdobně jako pudové pohyby – mimovolný, ale hledáme ho v pohybech závislých na vůli. Vyžadujeme ho od volních pohybů, říká Schiller, už půvabu samotného je ale zároveň „vypuzeno“ všechno, co je „závislé na vůli“. Hledáme ho tedy v tom, „co je na úmyslných pohybech neúmyslného“, a v tom, co je zároveň „v souladu s morální příčinou v mysli“.

sobota 26. ledna 2013

čtvrtek 17. ledna 2013

Ano, příspěvek pro automobilové fanoušky.

...u Columba mě trápil pouze poněkud zmatečný obrazový výstup samotné navigace.Ale divte se u systému pojmenovaného podle člověka, který místo do Indie doplul někam doprostřed Ameriky. :-)

neděle 13. ledna 2013

Hezky pěkně

V šesté meditaci je rovněž vymezen rozdíl duše a těla: mysl a tělo jsou sice různé, zcela nezávislé, ale evidentně jsou ve vztahu. Jak je možné, že na sebe obě substance působí, když jsou vlastně různé a nezávislé? Descartova odpověď je následující: převodníkem mezi oběma substancemi je šišinka mozková. LOL.

sobota 12. ledna 2013

„Nejbědnější a nejkřehčí ze všech tvorů je člověk, i když je zároveň tvorem nejnadutějším. Tento tvor se cítí a ubytován zde, v bahně a výkalech tohoto světa, připoután a přibit k nejhorší, nejmrtvější, nejnižší části vesmíru a přitom se ve svých představách tlačí nad okruh Luny a nebesa sráží k svému podnoží“

Asi tůto.




Ne hele ono to nemá tak špatnou přehazovačku, 99 % českých eshopů to má špatně... Já jsem to zjistil až na obrázku. A za 21.999,- Kč je to dobrý. Takový do lesa. Jo menuje se to GT Zaskar Comp 2012.