1. Jaký druh dřeva je pro krb a kamna nejlepší? Tvrdé, jako třeba dub, nebo měkké, jako například borovice?
Jak už to bývá, pravda je někde uprostřed. Nejvýhodnější je používat směs obou druhů. Měkčí dřevo, které hoří rychleji, se
postará o kvalitnější rozhoření toho tvrdšího. Pokud se přiloží ještě
kůrová briketa, je o dlouhotrvající teplo skvěle postaráno.
2. Je dobré kupovat kulatinu, tedy dlouhé dřevo?
Zpravidla
se pod tímto názvem prodávají metrové kulány, které bývají k dostání za
velmi výhodnou cenu. Při koupi je třeba se informovat, zda jsou to čerstvé kusy, které se musí ještě na jeden až dva roky uskladnit, nebo už
dostatečně proschlé dřevo připravené k topení. V obou případech si
kupující musí dřevo sám přiříznout, případně naštípat.
3. Jsou pohodlnější polena a palivové dříví?
Tímto pojmem se označuje zboží předem upravené na stejně dlouhé kusy. Zpravidla mají univerzální délku
25 nebo 33 cm, takže jsou použitelné prakticky v každém krbu.
Představují proto velmi pohodlnou alternativu.
4. Jsou polena vždy připravena k topení?
Nemusí
to být pravidlem. Při nákupu je třeba rozlišovat mezi čerstvým dřevem a
dřevem suchým, s obsahem vlhkosti pod 20 procent.
5. Vyplatí se dřevo ze sušicí komory?
Člověk
si tak rozhodně ušetří čas na sušení, dokud dřevo nedosáhne optimální
vlhkosti pod 15 %. Takto sušené dříví má ale samozřejmě svou cenu.
6. Kupují se třísky na podpal zvlášť?
Je
to možné, ale člověk si připlatí za štípání. Výhodnější je nadělat si
třísky svépomocí z polena odpovídající délky. Jednotlivé kousky by
přitom neměly přesáhnout průměr 0,5 až 2,5 cm.
7. Proč se na podpal používá raději smrkové nebo jedlové dřevo?
Jedle
a smrk rychle hoří, proto jsou na podpal ideální. Za tuto schopnost
vděčí v neposlední řadě také vyššímu obsahu pryskyřice.
8. Dá se na podpal použít i nasbírané klestí?
Jistěže
dá, ale plamenům trvá trochu déle, než proniknou do hladkého povrchu
kulatých větviček. Lepší je větve pokud možno naštípat, aby se jim oheň
rychleji dostal na kobylku. Nejlepším řešením zůstávají třísky ze
smrkového nebo jedlového dřeva.
9. Ohledně bezpečnosti: na co je třeba dát pozor, pokud mají být kamna blízko koberce?
Kamna i krb musí vždy stát na nehořlavém podkladu. Může to být skleněná nebo kovová
deska, případně dlažba. Tato krytina by měla přesahovat půdorys krbu
minimálně o 55 cm do stran. Vepředu, kam mohou odletovat jiskry, to musí
být dokonce 110 cm.
10. Otevřený oheň je na pohled krásný. Na co je ale potřeba dát pozor?
Dřevo
jako jedle, smrk a borovice má kvůli obsahu pryskyřice tendenci drobně
prskat. Díky tomu hlasitě praská a může od něj i sem tam odletět nějaká
ta jiskra. Tyto druhy dřeva je proto lepší používat jen ve směsi s
dřevinami s menším obsahem pryskyřice. Není-li to možné, doporučujeme
před ohniště postavit ochrannou mříž a dbát na to, aby krytina kolem
krbu byla dokonale nehořlavá.
11. Musí se dodržovat ještě jiné zvláštní odstupy od krbu?
Sálajícím
teplem se mohou vznítit nechráněné stavební díly nebo nábytek. Aby se
tomu předešlo, je třeba dodržet odstup hořlavých materiálů, jako jsou
závěsy, záclony nebo nábytkové vybavení, nejméně 80 cm. Zde platí raději dál než blíž.
12. Smí se na kamnech sušit prádlo?
Je
to sice lákavé, ale rozhodně to nedoporučujeme. Hořlavé textilie se na
kamnech snadno zapomenou, takže se mohou rázem ocitnout v plamenech.
13. A když už přece jen dojde k požáru?
Požár krbu a jeho okolí se nikdy nesmí hasit vodou. Vždy je třeba použít práškový hasicí přístroj a případně přivolat hasiče. Po uhašení nezapomeňte nechat krb zkontrolovat kominíkem.
14. Čím vším se smí v krbu topit?
Podle
zákona o ochraně ovzduší se smí v domácích ohništích spalovat jen
paliva s nízkou kouřivostí a suché dřevo v přírodním stavu. V žádném
případě se nesmí spalovat lakované nebo chemicky ošetřené dřevo
(například tlakově impregnované).
15. Může do kamen laťovka?
Ne, stejně jako dřevotříska obsahuje pojivo a klih, a proto do krbu nepatří.
16. Papír, lepenka a karton?
Ani
tyto materiály do krbu nepatří. Spalování odpadu, kartonu, plastů nebo
papíru v krbu nejen škodí životnímu prostředí, ale také zvyšuje riziko
nebezpečného požáru.
17. Jak likvidovat popel?
I
když už oheň dávno vyhasl, popel ještě dlouho žhne a smí se proto
skladovat jen v nehořlavých nádobách. Do popelnice se smí vysypat,
teprve až úplně vychladne.
18. Jak očistit dvířka začouzená od sazí?
Osvědčeným
domácím prostředkem je kus vlhkého novinového papíru, který se ještě
pokryje vychladlým popelem. Jednoduchý, ale účinný. Existují ale i
speciální přípravky.
19. Kde je nejlepší skladovat dříví v interiéru?
Jak
už jsme zmiňovali, z hlediska bezpečnosti všechny hořlavé předměty musí
mít odstup od krbu nejméně 80 cm. Platí to samozřejmě i pro skladování
palivového dříví. Výjimka je možná, pokud je mezi dřevem a krbem
nehořlavá stěna.
20. Může dřevo skladováním v interiéru přeschnout?
Přeschnout
je možná nesprávné slovo, může ale silně proschnout. U důkladně
odleželého dřeva z venkovního dřevníku to může být už po týdnu. To
znamená, že dřevo pak shoří mnohem rychleji, než by si člověk přál.
21. Jak lze zabránit nežádoucímu proschnutí krbového dřeva?
Nejjednodušší
je nenosit domů více dřeva, než kolik se spotřebuje během následujících
tří dnů (samozřejmě za předpokladu, že bylo předtím venku řádně
skladováno).
22. Jak se pozná, že už je dřevo správně proschlé?
S citem nebo zkušeností to má jen málo společného. Nedá se ani říct, že rok skladování je málo a dva roky moc. Jediným spolehlivým ukazatelem je elektronický vlhkoměr.
23. Může se palivové dříví sušit ve sklepě?
Uskladnit
čerstvě naštípané mokré dřevo ve sklepě znamená odsoudit je k téměř
jistému zplesnivění nebo dokonce zpráchnivění. Ve sklepě lze uskladnit
jen dřevo s minimální zbytkovou vlhkostí.
24. Jak nejlépe skladovat dříví venku?
Pro
optimální venkovní uskladnění je nejlepší si pořídit nebo vybudovat
dřevník. Pokud se umístí k jižně orientované straně domu, lze hovořit o
ideálních podmínkách.
25. V jaké formě by se dřevo mělo skladovat?
V
každém případě ve formě polen, tedy naštípané. Kulatina je méně
výhodná, protože zpomaluje proces schnutí a v krbu chytá hůř než
naštípané kusy s roztřepenými okraji.
26. Jak dřevo správně ukládat do dřevníku?
Alfou
a omegou správného uložení je důkladné provětrávání. Mezi vrstvou dřeva
v dřevníku a stěnou domu by měl být odstup zhruba 5 až 10 cm. Vzduch
tak může cirkulovat i ze zadní strany. Jednotlivá polena by se také
neměla klást na sebe příliš natěsno. Proto je dobré nechávat mezi nimi
mezery, aby tudy mohlo protahovat.
27. Musí se uskladněné dříví chránit před deštěm?
Střecha,
která ochrání před deštěm a zároveň nebrání cirkulaci, je jistě dobrá.
Nikdy se ale dřevo nesmí zakrývat plastovou plachtou. Brání cirkulaci
vzduchu a podněcuje vznik plísní a hniloby.
28. Co znamená, když prodejce prodává takzvaný pevný metr dřeva?
Pevný metr v podstatě znamená krychli srovnaného dřeva bez vzduchových mezer o rozměru 1×1×1 m.
29. Co potom znamená prostorový metr?
To
je v obchodě s palivovým dřívím asi nejpoužívanější jednotka. Je to
opět metrová krychle, ale tentokrát naplněnou naskládanými kulány a
poleny, mezi nimiž jsou vzduchové mezery. Jeden pevný metr se rovná
zhruba 1,6 prostorového metru.
30. A sypaný metr?
V
tomto případě se hotová polena nasypou do nádoby o objemu jednoho
krychlového metru a takto se odměří. Sypaný metr rovná se 0,7
prostorového metru a zhruba 0,4 pevného metru.
